K forcepsu

Vážený a milý kolego. Ani nevíte, s jakým potěšením jsem si přečetl Vaše úvahy o forcepsu. Mám za sebou podobnou anabázi jako Vy včetně 4 let v Tunisku (Gafsa,1987-91) a teď vedu gyn.- por. oddělení nemocnice v...........  Chtěl jsem Vám poděkovat za ten článek, já bych si ho „od nás“ už ani netroufl napsat. Jenom doufám že těch kolegů, co si to tak pozorně přečetli bude víc...

Nemusíme si vykládat, kam se dostalo porodnictví. Bohužel „nevydrží“ani naše uznávané porodnické kapacity jako např. prof. Roztočil. I Vámi zmiňovaný kolega Pařízek mi loni v Brně ve vinárně U Elišky řekl:  „Víte, nám se v Praze podařilo přesvědčit rodičky, že když jim uděláme SC (SC je sectio caesarea, tedy císařský řez. Pozn. aut.), tak pro ně uděláme maximum…“  Tak co chceme…

Ale oba víme, jaká je to škoda. Jistě znáte ten nádherný pocit, nesdělitelný, když se člověku podaří takovej ten vyšší forceps s rotací provedenej zavčas s Apgarem 9 - 10 - 10. Onehdy mě napadlo, že to mám možná za to, že nikdy nezažiju ten nádhernej pocit, co asi zažívají matky těsně po porodu (podotýkám některé) i když na tom sále stojím nepřetržitě 42 let. Možná se to tomu blíží. Faktem ale je, že po SC takový pocit nemám, ani jsem neměl a ani mít nebudu. A život je o pocitech. Píšete že kluci používají více forceps než lékařky - holky, ale já mám na oddělení 4 doktorky a žádnýho kluka neseženu. Nikdo to nechce dělat ,nemáte ten pocit? V Brně kdysi byla kvalitní gynda a por., teď tam dělají IVF. Sekce se nechaly „ujet“a teď se je snaží snížit, ale zase způsobem jakýmsi zvláštním. Nic, nechám toho, víte o čem je řeč. Pane kolego, přeju Vám abyste našel aspoň 2-3 mladé kolegy, kterým by šly Vaše zkušenosti předat, to je taky krásnej pocit, když „to padá na úrodnou půdu“… Budťe zdráv a bon courage!

P.S.

V posledních letech velmi rád - i když to zase asi není porodnické - nasadím kleště, provedu často i jen jednu trakci a když vidím  že se v těch Kjellandech hlavička pootočila, kleštiny sejmu a porod předám porodní asistentce. Pak řeknu rodičce, že jsme „trochu pomohli hlavičce“.Jinak epi dělám jako Vy, až když je hráz řádně napnuta, kleštiny držím v levé ruce a pravou nůžkami - pěkně mezi kleštinami nastřihnu - ono to tak nějak samo povolí. Bez Mesokainu, není třeba.

Jo a v té Francii, v Lyonu, používali Tarniéry, indikace byly velmi široké; nikdy jsem je neměl v ruce (za porodu), ale ty naše se mi zdají bezpečnější  po všech stránkách. Ale to jsou Francouzi, znáte je. Teď mě napadá, zmiňujete se o tzv. malých kleštích které se dají použít při SC, píšete že jste je nikdy neviděl. Pokusím se je najít: narazil sem na ně při likvidaci nemocničního skladu civilní obrany před léty, měl bych je mít někde na chalupě; když je najdu, rád Vám je pošlu. Buďte zdráv!