[1] To je otázka: byla neandrtálka „žena" nebo spíš „samice druhu Homo neanderthalensis"? Náleží hrdý název „žena“ jen samici našeho druhu, Homo sapiens, nebo samici jakéhokoliv příslušníka rodu Homo? Kdybychom ovšem neandrtálku prohlásili za ženu, je nutné vzít v úvahu, že podle mínění některých vědců jsou nám oba druhy šimpanzů, šimpanz učenlivý (Pan trogloytes) a šimpanz bonobo (Pan paniscus), tak blízké svým genomem, že to neopravňuje jejich vyčlenění do jiného rodu ( viz zde). Měli bychom tedy spíš říkat, že na Zemi žijí tři druhy lidí: Homo sapiens, Homo troglodytes, Homo paniscus. Zasloužila by si pak šimpanzice také označení „žena“? (Stejně oprávněné by bylo ovšem tvrzení, že na zemi žijí tři druhy šimpanzů: Pan sapiens, Pan troglodytes....)
To souvisí s jinou otázkou: Byl neandrtálec vlastně člověk i když to byl jiný druh? Kdyby nevymřel, měl by dnes například lidská práva nebo bychom ho chovali v ZOO jako šimpanze? Přiděluje se označení „člověk" (jež zní hrdě) podle příslušnosti k druhu nebo rodu?
A otázka nejpikantnější: sex mezi neandrtálcem a ženou našeho druhu (nebo naopak); byla by to zoofilie nebo jen sympatický projev multikulturalismu?
Schopnost racionálního pohledu na tyto otázky nadlouho ochromilo historické trauma německého nacismu a jeho rasistických teorií. Nic než opačný extrém nebylo dlouho politicky akceptovatelné, a tak až donedávna, abychom snad (proboha!) neřekli, že někdo je člověk nižšího řádu, byli jsme ochotni kdejakého fosilního opičáka prohlásit za příslušníka rodu Homo, nejlépe přímo Homo sapiens, nám zcela rovného a nadaného potenciálně stejnými právy, nejvýše jej byli ochotni vyčlenit jako poddruh: říkalo se tedy Homo sapiens neanderthalensis. Dnes víme, že to tak není a opravdu o jiné druhy jde. Nenadrtálec s námi možná neměl o moc víc společného, než ten šimpanz.
[2] A také šily! Raketový start našeho druhu k výšinám civilizace nastává prý v okamžiku, kdy se začínají v archeologických nálezech objevovat kostěné jehly. To také píše Kuhn se Steinerovou.
[3] Tuto základní Geodakjanovu myšlenku hezky prezentuje krátké video, které jsem našel na youtube. Muže označuje za "levný testovací subsystém lidstva", kterého není při neúspěchu škoda. Ovšem jen pro ty, kteří rozumí rusky. Odkaz je zde
[4] Někdo tento výrok připisuje libyjskému vůdci Muammaru al-Kaddáfímu (do kterého bych to řekl spíš, než do Houari Boumediena), něco podobného v tom smyslu prý poznamenal i Jásir Arafat. Ať tak či onak, někdo z nich to řekl, dost možná všichni. A zní to sice drsně, ale ta věta svědčí o tak racionálním uvažování, že by jim to mohl nejeden evropský politik závidět.